Při objednávce nad 2500 Kč doprava zdarma.

Můj příběh

IMG_8151Byl prosinec 2021 a volala jsem si s bývalou sousedkou. A říkám jí, že mám velkou novinu. "Koupila jsem LÁTKANINY. Víš, původní majitelka už to nedávala se čtyřmi malými dětmi, tak se rozhodla krámek prodat." Chvíli bylo v telefonu ticho, a pak se Péťa ozvala: "Takže ty se třemi dětmi a psem ses rozhodla to koupit?!?" No, a tak to začalo...

Tedy, pro upřesnění, úplný začátek se datuje už do věku mých šesti let, kdy jsem po škole navštěvovala družinu. Tady jsem poprvé držela v ruce jehlu. Už si nepamatuji na paní vychovatelku, co mi ji dala. Dostala jsem kousek bílé kanavy, jehlu a barevnou bavlnku, a vytvářela své první stehy. Přední, zadní. Postupem času i křížkový steh, který se velmi osvědčil. Vyšívala jsem ozdobné záložky do knih a vznikaly tak dárečky pro nejbližší. Tady se rodila láska. Když mi potom táta asi v deseti letech ukázal zázrak zvaný "šicí stroj", vysvětlil mi, co s ním a s důvěrou mi ho svěřil, bylo to jasné! Takhle u mě začala vášeň jménem ŠITÍ. 💗

Cesta byla ale ještě dlouhá. Nejprve jsem šila na šicím stroji oblečení pro barbíny. To byla velká zábava. Později jsem navštěvovala kroužek šití (nebo to snad tehdy byl předmět v rámci výuky) v osmé třídy na základní škole. Ušila jsem si sukni a dokonce jsme se spolužačkami šly přehlídku na školní akademii. 😂 

Pak nastala doba temna a zájem o šití se objevil, až když jsem žila v bytě se svým budoucím manželem. Snažila jsem se zútulňovat náš domov. Vrhla jsem se na zkracování záclon, šití povlaků na polštáře. Dokonce jsem zhmotnila sen o ušití přehozu na naši rohovou sedačku, aby vydržela blinkání našeho novorozeného synka. Časem nám přibyla do rodiny ještě dcerka a my se přestěhovali do domu. Jako matka dvou dítek, toho času na mateřské dovolené, jsem zjistila, že se mi nabídka v konfekčních obchodech s oblečením nelíbí. Pocítila jsem touhu, zkusit si ušít na vlastní maličkost něco sama.

I když byly děti ještě malé, rozhodla jsem se přihlásit do kurzu šití. Bohužel mě však dohnal čas. Dnes už vím, že jsem si jen sebe nedala na první místo. 😅 Kurz jsem dost flákala. Byla jsem tak unavená, že jsem tam moc nechodila. Alespoň jsem ale načichla prostředím šicí dílny, uviděla první overlock. Tohle všechno se do mě otisklo a já zkoušela sama doma své první pokusy o šaty atd. na jediném stroji, co jsem měla. Tedy na tom po tátovi. 

Náhoda tomu chtěla, že jeden rok na dovolené s dětmi v Jizerských horách nám vařila paní, která si šila šaty z plavkoviny. Tenkrát jsem opět uslyšela kouzelné slovo OVERLOCK. Se zatajením dechu jsem ji poslouchala, jak je to úžasný stroj. Před očima jsem už viděla, jak jsou švy na mých šatech z pružného úpletu krásně úhledné, pevné, prostě profesionální. Začala jsem prahnout po zázračné mašině, co mé šití vyhoupne do levelu sahajícího až do nebes. ✨ 

V červenci 2018 se to stalo. Otevřela jsem krabici, a byl tam. Jelikož jsem si řekla, že jen to nejlepší je pro mě dobré, vykouknul na mě overlock Babylock Imagine. Stačilo sednout a šít. A tak jsem šila a šila. 

Začala jsem vytvářet své střihy a řešit materiály. Intuitivně jsem dávala přednost přírodním. Nakupovala jsem většinou na eshopech. Tajně snila o možnosti sama vybírat nejkrásnější látky přímo ve velkoobchodech, být obklopena rolemi materiálů a prodávat je. Přála jsem si sama vytvořit sladěný šatník hodný čtyřicetileté ženy. Žádná rychlá móda, kterou nám dnes v konfekcích nabízejí a módní průmysl diktuje. Nýbrž udržitelné kousky, které budu mít ve skříni roky a s láskou je budu nosit. Tehdy jsem už nakupovala i v kamenném krámku v Látkaninách u nás v městečku. Vždy mě opanovala opojná nálada, když jsem tam vcházela. No, a jak jsem po třetí mateřské dovolené zjistila, že majitelka chce prodejnu zavřít, zašla jsem za ní. Pak se to rozjelo. Látky. Látkaniny 💗

Jsem nadšenec a laik. Učím se stejně jako většina z vás a prohlubuju své znalosti a zkušenosti tím, co v reálném čase řeším. Články, slovník, šití, kurzy, servisy strojů... mě posouvají a svoje poznatky s vámi sdílím na BLOGU. Šití je pro mě odpočinkem, odreagováním. Čas, kdy zapomínám na vše okolo. Čas, kde se dostávám do svého flow. Čas, kdy se mi pod rukama zrodí nová radost, kterou pak cítím při každém jejím oblečení nebo při každém jejím zření na nějaké jiné osobě či v prostoru... 

Můj příběh